Pan Jindřich Trpišovský vtiskl hře Slávie jasně definovaný styl, který je moderní a svým způsobem nezaměnitelný. Jeho trenérská filozofie je inspirována trenérskými mágy jako je Jürgen Klopp, který dovedl k velkým triumfům tým Liverpoolu a předtím Borussii Dortmund. V našich podmínkách lze za předchůdce pana Trpišovského považovat trenéry typu Karla Brücknera či Jaroslava Hřebíka, kteří s podobným způsobem hry ve své době uspěli i v mezinárodním měřítku a lze je označit jako průkopníky moderního fotbalu na přelomu tisíciletí v ČR.
Když bych měl charakterizovat několika slovy hru Slávie, tak je založena na těchto aspektech: Disciplína, organizace, fyzická připravenost a sebedůvěra. Pan Trpišovský je tedy na české poměry vyspělý nejen co do taktického myšlení a herní filozofie, ale ovládá i psychologii jednotlivce a týmu.
Disciplína je důležitá nejenom v kabině ale i na hřišti. Trenér se záměrně snaží do svého týmu vybírat takové hráče, kteří disponují herní inteligencí, kdy jsou schopni na vysoké úrovni vnímat prostor ve kterém se pohybují a za druhé plnit řádně jeho pokyny.
Organizace hry je založena převážně na systému 4-5-1. Tímto rozestavením se Slávia snažila letos prezentovat převážně i v Evropě. Ať už se jedná o ligového soupeře či soupeře v Evropě, je snaha soupeře uštvat fyzicky náročnou hrou a jen málokdo takto náročnému stylu nakonec odolá. Problémy jsou pro Slávii týmy ze spodu tabulky, které sází na zhuštěnou obrnu a v zásadě nemají co ztratit.
Pokud jde o fyzickou připravenost tak v tomto měřítku hraje Slávia prim mezi českými celky a v tomto ohledu se neztrácí ani na evropském kolbišti. Aby byl klub schopen konkurovat alespoň průměrným evropským celkům jako je Leicester či Rangers, je třeba být dobře fyzicky připraven, neboť po stránce individuální vybavenosti hráčů nelze klubům ze západní Evropy vůbec konkurovat. Dříve se často stávalo, že české celky v konfrontaci se západními kluby kolem 60 minuty fyzicky odpadávali. To se Slávii v podstatě nestává. Tréninkové dávky pana Trpišovského jsou prý doslova brutální, ale zjevně to nese své ovoce. Hráči jsou tak schopni do určité míry konkurovat svým protějškům ze západu a též jsou schopni lépe se adaptovat ve vyspělých západních soutěžích. Ostatně často slýcháváme od českých hráčů po přestupu do zahraničí, že venku se trénuje podstatně intenzivněji nežli v našich končinách. Zahraniční kluby to vidí a tak si vyberou kmenového hráče Slávie, neboť je tu značný předpoklad, že zvládne evropskou úroveň.
Sebedůvěra hráčů vyplývá nejen z toho, že se týmu momentálně daří, ale především z toho, že vědí, že když budou dodržovat pokyny trenéra na hřišti tak mohou uspět. Pan Trpišovský je vynikající psycholog motivátor, který umí hráče přesvědčit o své filozofii a záměrech a který umí nabudit hráče na zápas, ať se hraje v podstatě s kýmkoliv.
Svými klubovými úspěchy a trenérskými dovednostmi přerostl Jindřich Trpišovský domácí ligovou soutěž. Pakliže zapracuje na svých jazykových dovednostech, tak bude moci pomýšlet na zajímavé angažmá v nějaké západní ligové soutěži.